phpRS

Dnešní datum: 14. 07. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Roz?ířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský ?achový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKun?ak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napi? nám

* Bývalé diecézní muzeum v Českých Budějovicích
Vydáno dne 22. 03. 2008 (5225 přečtení)

Uplynulo ji? více ne? 100 let od zalo?ení Diecézního muzea v Českých Budějovicích. Jen málokdo si uvědomuje, ?e mnohá díla církevního umění, která dnes mů?eme vidět v některých expozicích státních institucí, pocházejí právě z tohoto základu. R. 1927 do?lo k ulo?ení fondu diecézního muzea v tehdej?ím Městském muzeu v Českých Budějovicích za účelem vystavení a konzervace. Stalo se tak po dohodě s podmínkou, ?e nebude dotčeno vlastnické právo a předměty zůstávají církevním majetkem. V 50. letech 20. století se několik desítek ?pičkových uměleckých děl, zejména jihočeské gotiky, dostalo do Al?ovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Mnohá z nich dnes mů?eme vidět v tamní stálé expozici.

U počátků diecézního muzea stál r. 1892 kanovník Mons. Adolf Rodler (nar. 1843 v Litoradlicích u Křtěnova ? zemř. 1912 v Č. Budějovicích), spirituál semináře, kapitulní děkan v Českých Budějovicích. Zpočátku soustřeďoval sbírky ve svém bytě v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích. R. 1895 byl se souhlasem biskupa Martina Josefa Říhy zřízen muzejní spolek, jeho? stanovy schválilo C. k. místodr?itelství v Praze výnosem ze dne 17. října 1895. Protektorem muzejního spolku měl být v?dy českobudějovický biskup; pokud by se spolek roze?el, měla připadnout správa ve?kerého jmění konzistoři. Spolek měl sepisovat a vyhledávat církevní památky. Do diecézního muzea se měly dávat zvlá?tě ty památky, jim? hrozila zkáza nebo zneuctění. Sbírkový fond se rozrůstal dary nebo zápůjčkami farností či z osobního majetku. Od r. 1904 byla otevřena expozice v prvním patře původní budovy Jirsíkova gymnázia ve Skuherského ulici v Českých Budějovicích (gymnázium se přestěhovalo do budovy nové na ul. F. ?rámka). Poloha muzea mimo historické jádro města a stísněné prostory v?ak příli? nevyhovovaly, proto biskup Říha uva?oval o stavbě budovy diecézního muzea v centru města, poblí? seminárního (původně kapucínského) kostela sv. Anny. Plány ke stavbě vypracoval r. 1904 schwarzenberský stavitel Ing. Jan Sedláček z Hluboké n. Vlt. Ke stavbě budovy v?ak bohu?el nedo?lo a jak se později ukázalo, i to bylo příčinou fyzického zániku tohoto muzea.

R. 1908 mělo diecézní muzeum ji? celkem 1.656 předmětů. Díky neúnavné píli Mons. Rodlera a jeho následovníků ve funkci kustodů sbírek se ústavu podařilo shromá?dit velmi cenné materiály nejen k církevnímu umění, ale i k ?ivotu v diecézi vůbec. Z cenných exemplářů jmenujme např. desku ?Narození Páně? (dnes známou pod názvem ?Adorace českobudějovická?) z 1. poloviny 15. stol., kterou diecéznímu muzeu věnoval sám Mons. Rodler r. 1893, obraz Piety Sedmibolestné ze Skočic, deskový obraz Ukři?ování ze Skalice (dnes v muzeu ve Veselí n. L.), obraz Panny Marie Pomocné z Dolních Slověnic, pozdně gotickou sochu Krista z Novosedel, pozdně gotické sochy sv. Petra, sv. Jana a Panny Marie z Černice, sv. Maří Magdalény z Čakova a z Malého Boru u Hora?ďovic, sv. Jakuba z Jílovic, sv. ?ebestiána z Nepomuku, basreliéf ?Kladení do hrobu? z Ledenic, sochy sv. Augustina, světice a sv. Ludmily z Prachatic , sochu Madony ze Suchdolu n. L. atd. Byla tu vystavena křídla gotické archy z kostela v Blansku, socha Pána Je?í?e na oslátku z Netolic, ?vera effigies? sv. Tomá?e Akvinského, Krucifix z Boletic, Pieta z Prachatic ze 16. stol., modelovaná z polychromovaného plátna atd. Vedle početného souboru gotických dřevořezeb 15. a 16. století se zde nacházela i kolekce barokního sochařství, cenná sbírka bohoslu?ebného náčiní od dob pozdní gotiky a? po 19. století.

Z korespondence mezi farními úřady a konsistoří zde uveďme pro ilustraci dal?í předměty, které byly ulo?eny do diecézního muzea: dvě staré sochy z kaple v Klou?ově u Merklína, gobelín z kaple ve Veselí n. L. - Mezimostí, obraz sv. Vojtěcha od T. Kadlečka z Mlázov, dva mosazné bubny z Chelčic, me?ní ornát z kaple v Podmoklech u Albrechtic, pacifikál z Chudenic, dva relikviáře z Bubovic, kasule ze Skočic, sochy z Mrákova a Kolovče na Doma?licku, obrazy sv. Tekly a Rozálie z Mlázov, me?ní roucho a dva cínové svícny z Mláky? Kromě posvátných nádob, z nich? jmenujme např. gotickou monstranci z Číměře u N. Bystřice (2. pol. 15. stol.), ciborium z Pohorské - dříve Terčiny - Vsi (kol. r. 1500) nebo kalich z Hlavňovic (2. pol. 15. stol.), tu byl vynikající soubor parament v?eho druhu. Nejstar?í z nich patřil je?tě do 14. stol.(!), toti? části Ro?mberské kasule, deponované třeboňským děkanským úřadem v diecézním muzeu. Kasule byla pořízena někdy v letech 1378 ? 89 pro třeboňský kostel nákladem Jana z Ro?mberka (dnes je vystavena v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích v marxisticky pojaté expozici středověku).(1) Byla tu řada me?ních rouch, biskupských miter a např. dama?ková kasule, dle tradice zhotovená poustevníkem Eliá?em z Třeboně. Rovně? muzejní knihovna chovala cenné exempláře. Nejcenněj?ím byl iluminovaný Kaplický misál z let 1390 ? 1400, deponovaný v diecézním muzeu od r. 1903, dále kolorovaný dřevoryt Ukři?ování z Ji?ních Čech z 1. čtvrti 15. stol. Mezi 14 prvotisky byly dva výtisky Bible pra?ské z r. 1488. Z rukopisů a starých tisků tu byl např. graduál z Týna nad Vltavou, psaný r. 1465 na 286 pergamenových listech nebo benátský breviář s ilustracemi z r. 1516. Z nověj?í literatury zde byly zastoupeny jihočeské topografie a spisy kně?í z českobudějovické diecéze. Z ostatních památek stály za pozornost některé předměty z pozůstalosti biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Kromě řady jeho knih, jím podepsaných, tu bylo uchováváno jeho solideo (biskupská čepička), cingulum a psací náčiní. Také se tu ukazovaly památky na biskupy sv. Jana Nep. Neumanna a Cyrila Stojana, podobizny biskupů Jana Valeriána Jirsíka, Franti?ka Schönborna, Martina Josefa Říhy, Josefa Antonína Hůlky či děkana Adolfa Rodlera. Samozřejmě nechyběly ani sbírkové předměty spí?e kuriózní povahy jako např. obraz Panny Marie Budějovické vy?ívaný z hedvábí, obraz sv. Rozálie z vlasů aj.

Diecézní muzeum bylo instalováno v ?esti místnostech budovy tehdej?ího Jirsíkova gymnázia. Za první světové války musely být sbírky ulo?eny jen ve dvou místnostech, nebo? ostatní místnosti slou?ily alumnům. Budova semináře toti? slou?ila jako vojenský lazaret. Místnosti gymnázia byly bohu?el nízké, s nedostatečným osvětlením, objevila se tu i plíseň a dřevěné předměty rozru?oval červotoč. Tento neutě?ený stav ulo?ení sbírek trval a? do r. 1927. Ji? brzy po r. 1918 nabídl správní výbor Městského muzea správě Diecézního církevního muzea prostory pro církevní předměty v budově Městského muzea a jejich odborné o?etření a instalaci. Jednání v?ak ustrnulo na mrtvém bodě a bylo obnoveno a? na konci roku 1926, kdy? muselo diecézní muzeum své dosavadní místnosti opustit. R. 1922 nový českobudějovický biskup ?imon Bárta oznamuje kuratoriu diecézního církevního muzea v Č. Budějovicích, ?e toto muzeum je vlastnictvím českobudějovické diecéze a ?e jako vrchní pastýř diecéze přejímá péči o zachování tohoto ústavu. Starost o udr?ování a roz?iřování ji? trvajícího církevního diecézního muzea svěřuje kuratoriu, jeho? členy se stali: sídelní kanovník Mons. ThDr. Jan Praschl, spirituál kně?ského semináře Antonín Melka, vicerektor seminář ThDr. Jan Roubal, ředitel studentského semináře Jan Valenta, prefekt studentského semináře Karel Reban, stavitel Jan Procházka, biskupský ceremoniář Franti?ek Benda a jako náhradník biskupský notář Josef Koeck. Nedostatek vhodných prostor pak nakonec vedl k tomu, ?e v r. 1927 pak byly sbírky postupně převezeny do Městského muzea a prozatímně ulo?eny a instalovány ve třech sálech v přízemí. Stalo se tak s podmínkou, ?e sbírky zůstaly majetkem diecéze, Městské muzeum o ně mělo pečovat a některé z nich začlenit do expozic. R. 1932 za Diecézní církevní muzeum zasedali ve správním výboru Městského musea Mons. ThDr. J. Praschl a ThDr. Jan Roubal. Sbírky se dále rozhojnily o dřevořezbu sv. Maří Magdalény z Černice, dvě sochy světců z Cepu u Třeboně, barokní dřevořezby z Mrákova u Doma?lic, Melantrichovu bibli z roku 1557, odevzdanou prostřednictvím Mons. Antonína Polánského od ?kolských sester Notre Dame v Českých Budějovicích.

Svým materiálem diecézní muzeum umo?nilo uspořádat výstavu o biskupu Janu Valeriánu Jirsíkovi a přispělo té? k výstavě prvotisků. V době působnosti ředitele PhDr. Franti?ka Matou?e a jeho spolupracovníka PhDr. Vladimíra Denksteina, dvou předních odborníků na jihočeskou gotiku, se Městské muzeum více orientovalo na budování uměleckohistorických expozic a sbírek. Ji? v říjnu 1935 byly vystaveny gotické památky v Al?ově síni Umělecké besedy v Č. Budějovicích a zároveň Městské muzeum konečně začalo budovat slibované expozice, jejich? instalací dokončilo 6. května 1937.

Koncem roku 1938 oznamuje Městské muzeum v Č. Budějovicích biskupské konzistoři, ?e instalace předmětů z diecézního muzea je ji? začleněna do expozice Městského muzea na základě dohody z r. 1927 a navrhuje podepsat smlouvu schovací. Konzistoř oznamuje, ?e bude o podpisu této smlouvy jednat, hned jak bude zasedat výbor diecézního muzea. Válečné události pak zřejmě přeru?ily tato jednání. Městské muzeum dostalo německého správce, expozice byla zru?ena a sály přeměněny na skladi?tě. Po skončení druhé světové války byl expozice r. 1947 obnovena. V době komunistické diktatury pře?lo muzeum do správy Krajského národního výboru v Českých Budějovicích a o nějakých právech vlastníka, toti? českobudějovického biskupství, zde nemohla být vůbec řeč. Biskup Josef Hlouch byl od r. 1950 dr?en v zajetí na různých místech (úřadu se mohl ujmout a? r. 1968). R. 1952 byl ze sbírkového fondu vyčleněn soubor obrazů a soch z období gotiky a baroka jako základ pro nově zřízenou Al?ovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou. Nejcenněj?í základ tamní expozice tvořily samozřejmě také sbírky z majetku diecéze. I v té době vydaná reprezentativní kniha ?Jihočeská gotika? (1953) uvádí u některých hesel původ exponátů z diecézního muzea. Dle článku L. Jaro?ové (1980) v Jihočeském sborníku historickém byla předána část nejlep?ích soch v počtu 41 kusů na Hlubokou, část me?ního náčiní byla zapůjčena Krajskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody k vystavení ve Zlaté Koruně, nejvýznamněj?í rukopisy a tisky v počtu 107 kusů byly předány Státnímu archivu v Třeboni, zbytek sbírek je nadále ulo?en v muzejních depozitářích. Tento stav v podstatě trvá dodnes.

Zatímco v expozicích Jihočeského muzea v Českých Budějovicích mů?eme vidět jen zcela nepatrný zlomek vystavených církevních předmětů (naprostá vět?ina je deponována a veřejnosti nepřístupna), v Al?ově jihočeské galerii na Hluboké lze ve vysoce atraktivní expozici jihočeského gotické umění obdivovat krásu církevního umění. Ze sbírek diecézního muzea tu spatříme desku Adorace českobudějovické, gotické sochy sv. Maří Magdalény z Čakova, Černice a Malého Boru, Madonu ze Suchdolu n. L., sv. Ondřeje z Cepu, skupinu Smrti Panny Marie z Černice, fragment oltáře z Blanska u Kaplice a dal?í. Kromě majetku bývalého diecézního muzea jsou zde také předměty, zápůjčky z majetku farností. Jedním z nejcenněj?ích a nejstar?ích exponátů je starobylá socha Madony z Rudolfova (1/4 14. stol.), která byla zapůjčena rudolfovskou farností do Městského muzea v Č. Budějovicích roku 1947; zajímavou ukázkou pozdně gotické malby, pravděpodobně volné kopie Madony Doudlebské, je deska z Kamenného Újezda. Z dal?ích exponátů zapůjčených farnostmi, které nejsou v?echny vystaveny, jmenujme gotické sochy z Bílska, Čakova, Kájova, Kamenného Újezda, Libínského Sedla, Pi?tína, Radomy?le a Strýčic. Al?ova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou je otevřena po celý rok a tak je mo?né potě?it se krásou gotického umění, je? neslou?ilo umělcům k sebeprezentaci, ale jeho hlavním cílem bylo slou?it Bohu.

(1) Je pozoruhodné, ?e tato expozice, jejími? autory byli tehdej?í ředitel muzea dr. Ev?en Schneider (námět a libreto) a tehdej?í přední muzeolog dr. Zbyněk Z. Stránský (scénář), realizovaná podnikem Brněnské veletrhy a výstavy v letech 1982-83, pře?ívá a? do dne?ních dnů. Katolická církev je tu ukázána zcela v negativním smyslu. Vynikající umělecké předměty, je? jsou právě kulturním dědictvím Církve, jsou tu pou?ity jen jako nenápadné trojrozměrné doplňky k převá?ně panelové ideologické části (Ro?mberská kasule z Třeboně, ciborium z Pohorské Vsi, gotický reliéf Narození Panny Marie, Mrtvý Kristus z Dubného a dal?í.). Důraz je samozřejmě kladen na husitskou revoluci, jí? je věnován i obskurní ústřední rondel. Několik dal?ích církevních předmětů je roztrou?eno v tzv. expozici renesance a baroka v 1. patře (renesanční křestní mísa z Chval?in, pozdně gotický kalich ze Lhenic aj.).

Literatura a prameny: Denkstein V. ? Matou? F.: Gotické umění Městského musea v Českých Budějovicích, Al?ova síň Umělecké besedy, Č. Budějovice 1935 (pou?ity některé ilustrace). Denkstein V. ? Matou? F.: Jihočeská gotika, Praha 1953 (pou?ity některé ilustrace). Jaro?ová L.: K vývoji uměleckoprůmyslových a uměleckých sbírek Jihočeského muzea, Jihočeský sborník historický, roč. XLIX., 1980, č. 1. Novotný J.: Církevní museum v Č. Budějovicích, in Hlas lidu, roč. XX., č. 90, s. 2 a 92, s. 2. SOA Třeboň, Biskupský archiv Č. Budějovice, Církevní památky I-F-2, kart. 965, 966. Stanovy budějovického diecésního spolku musejního, tiskem V. Matou?, Bisk. knihtiskárna Č. Budějovice 1895. Výroční zpráva Městského musea v Č. Budějovicích za léta 1926 ? 31. Zpráva o činnosti Městského musea v Č. Budějovicích za léta 1932 a 1933.

Jiří Černý

Vy?lo tiskem in Magazín Setkání č. 2, 2004, s. 6-7.Dodatečně opatřeno poznámkami.




( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převá?ně z kraje

-Jihočeský kraj
1938 (1938 hl.)
-Středočeský kraj
1576 (1576 hl.)
-Západočeský kraj
1534 (1534 hl.)
-Zlínský kraj
1530 (1530 hl.)
-Jihomoravský kraj
1507 (1507 hl.)
-Vysočina kraj
1498 (1498 hl.)
-jiný kraj
1349 (1349 hl.)

Celkem hlasovalo: 10932


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.