phpRS

Dnešní datum: 14. 07. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Roz?ířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský ?achový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKun?ak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napi? nám

* Z historie ?ebětínské ?koly
Vydáno dne 20. 09. 2006 (3624 přečtení)

I kdy? o konkrétním datu zalo?ení ?koly v ?ebětíně nemáme přímé zprávy, uvádí se, ?e ?kola tu byla zřejmě u? před 30ti letou válkou, tj. na začátku 17. století. V celé Evropě jsou počátky ?kol úzce spjaty s působením církve. Nejstar?í ?koly byly zakládány u klá?terů nebo u farních kostelů, o čem? svědčí i poloha jedné z budov ?ebětínské ?koly ? je postavena na místě ?koly původní. Farář zpravidla určoval i správce ?koly, učitele, který vyučoval katechismus, čtení, psaní a základy počtů a často se podílel i na slu?bách v kostele, např. hrál na varhany. Mezi jeho příjmy tedy patřila i jistá částka z peněz vybraných při m?ích, někdy dostával od rodičů bohat?ích ?áků ?kolné. Vliv církve na ?koly se udr?el a? do vydání zákona v 60. letech 19. století, který organizaci ?kolství předal do rukou státu a církvi ponechal jen výuku nábo?enství.

Od této doby pře?la péče o fungování ?koly a o finanční odměnu učitele do pravomoci obce. Postavení učitelů neboli ?rechtorů? bylo neutě?ené, o čem? svědčí i slova některých ?ebětínských pamětníků. Kromě malého platu z obecní pokladny učitel dostal kousek obecního pole, na kterém pěstoval brambory. Z ka?dého domu musel o velkých svátcích (Vánoce, masopust, Velikonoce, sv. Duch, hody a sv. Martin) dostat koláč, dřevo na otop a obilí (snop ?ita a p?enice), které mu děti pomáhaly odvá?et během ?ní z polí. Učitel a jeho rodina se musela sama starat o pořádek ve ?kole a odměna za práci byla skrovná. Toho, co jim dle práva patřilo, se museli mnohdy do?adovat. Povinností bohat?ích sedláků bylo toti? také dávat učiteli chléb, pro něj? si chodila jeho man?elka. V mnoha domech dávali chléb s nechutí a s odcházejícími se loučili sedláci nelibým prásknutím dveří.

Původní ?kola v ?ebětíně stávala na místě dne?ní ?koly ?u kostela?. V roce 1879 za řídícího Franti?ka Přibyla byla ?kolní budova značně zchátralá a nevyhovovala stavebně ani účelově. Přestavbou získala současnou podobu: v zadní části byla roz?ířena o schodi?tě, záchody a dvorek. Byla to nízká, bíle natřená budova z nepálených cihel s kamenným základem, kryta ?indelem, s nápisem ??kola? nad vstupem. Dveřmi ozdobenými kovanými hřeby s velkými hlavami se vstupovalo do síně, dlá?děné naplocho cihlami, kde bylo ulo?eno na?típané dřevo pro učebnu a byt učitele. Síní se vstupovalo na dvorek s malými dřevěnými záchody. V levé části budovy byla jedna učebna pro 120 ?áků a z ní vedla tři okna do předzahrádky a dvě do průčelí ulice. V přední části místnosti byl na stupni stůl, tabule a v koutě velká bílá kachlová kamna. Na stole stál v zimě svícen se svíčkou a jedinou ozdobou na stěnách byl kří? a obraz císaře pána. Na druhé, levé straně síně byl byt učitele, sestávající z kuchyně, světnice a komory. Ze dvora se po ?ebříku vystupovalo na půdu, kde měli sousedé ulo?eno obilí, nebo tam také su?ívali prádlo. V r. 1881 byla ?kola roz?ířena z původní jednotřídky na dvojtřídku a jako řídící nastoupil Karel Anděl z Podivína. Současně s ním ve druhé třídě vyučovala první zdej?í učitelka Pacholíková a začaly se vyučovat ?enské ruční práce. V obou třídách bylo v této době dohromady přes 170 dětí.

K velkým změnám v ?ebětínské ?kole do?lo na začátku 20. století za působení řídícího Josefa Sece, člověka nesmírně činorodého. Počet ?áků v ?ebětínské ?kole se neustále zvy?oval a v roce 1904 padlo proto rozhodnutí o postavení nové, dvoutřídní ?koly na tehdej?í Brněnské ulici (dne?ní Kohoutovické). Po vypracování plánů a rozpočtu byla vybrána nejvýhodněj?í nabídka ?ebětínského zedníka Matěje Cahy, kterému se s partou ?ikovných zedníků podařilo v krátké době ?kolu postavit: stavba byla zahájena 5. června 1904 a u? 16. září kolaudována! Po slavnostním vysvěcení na začátku října se v ní hned začalo vyučovat. ?ebětínská ?kola měla tedy od té doby čtyři třídy, v r. 1917 byla zřízena je?tě třída pátá. Při odchodu řídícího Sece ze ?ebětína v r. 1920 nav?těvovalo zdej?í ?kolu asi 200 dětí.

Postava Josefa Sece svědčí o tom, ?e učitelé a řídící se aktivně podíleli na dění v obci. J. Sec byl předsedou spořitelního a zálo?enského spolku v ?ebětíně, podílel se zde na zalo?ení Sokola, při m?ích hrával v kostele na varhany a zpíval. Se svými ?áky se zaslou?il o vysazení borovic na Výhoně, stromů a keřů v Rybničkách (dne?ní ulice Pod Borovníkem) a na Kamechách. Sám dále zapsal: ?pořádal jsem výlet se ?áky 4. třídy na Pern?týn na dva dny a v ?ebětíně jsem na Výhoně uspořádal ?kolní radovánky, na kterých ?áci zpívali a předná?eli. Paní řídící s některými děvčaty napekly mno?ství koláčů ve ?kole a paní řídící upekla velikánský rohlík, který okrá?lený pentlemi nesl ?ák na místo radovánek, kde? se rozkrájel a od ?actva byl snězen.?

Za řídícího Viléma Gabriela byl byt řídícího ve staré ?kole přestavěn na učebnu, v učebnách se vyměnily lavice a byla zalo?ena mateřská ?kolka. Z archivních zápisů vyplývá, ?e se po druhé světové válce učilo římskokatolické i československé (evangelické) nábo?enství a dívčí ruční práce. Pokračovala také spolupráce s místní farou ? např. v prosinci a lednu 1945-46 promítal tehdej?í ?ebětínský farář Hubert Fojtík pro ?áky filmy Vysoké Tatry, Květnová revoluce, Příjezd pana prezidenta Bene?e do Prahy a Ly?ařský sport. Učitelé se svými ?áky nacvičovali ka?doročně divadelní představení, děti sbíraly během ?kolního roku léčivé byliny a odpadní suroviny (kromě papíru a kovu také např. kosti). Učitelé se na ?kole často měnili a ka?doročně někdo nový přicházel a odcházel: mladé učitelky odcházely vět?inou na mateřskou dovolenou (doba, kdy ?eny-učitelky musely setrvávat v celibátu, u? je na?těstí za námi), mu?i na povinnou vojenskou slu?bu a často byli učitelé odvoláváni na jiné působi?tě. O zaměstnance v?ak nikdy nouze nebyla.

?kola byla odedávna důle?itou institucí v ka?dé obci a jak v minulosti tak i v dne?ní době přispívá svou činností ke kulturními a vzdělávacímu ?ivotu. V současnoti je sice počet dětí ve ?kole men?í ne? byl před sto lety, zato se mohou vyučující lépe věnovat jednotlivým ?ákům i s poznatky a praxí alternativních výukových programů. Dnes u? ?áci nesbírají kosti a učitelé nemusí odvádět povinné hodiny práce na polích. Mají tak čas jezdit s dětmi na ?koly v přírodě, nav?těvovat divadelní představení a pořádat besídky, na nich? se mů?ou děti pochlubit rodičům i ostatním s tím, co se naučily a co u? umí.

Michaela Čornejová

(článek oti?těn také v občasníku ?ebětín ?ije)


( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 2651 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převá?ně z kraje

-Jihočeský kraj
1938 (1938 hl.)
-Středočeský kraj
1576 (1576 hl.)
-Západočeský kraj
1534 (1534 hl.)
-Zlínský kraj
1530 (1530 hl.)
-Jihomoravský kraj
1507 (1507 hl.)
-Vysočina kraj
1498 (1498 hl.)
-jiný kraj
1349 (1349 hl.)

Celkem hlasovalo: 10932


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.