phpRS

Dnešní datum: 14. 07. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Roz?ířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský ?achový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKun?ak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napi? nám

* Význam místních cest (středověk - dne?ek) na příkladu obce ?ebětín
Vydáno dne 08. 03. 2006 (5635 přečtení)

Málokdo se zamyslí nad významem cest, silnic, pě?in, ale i říčních a vzdu?ných cest. V dne?ní uspěchané době jsou cesty v?ude kolem nás, stále nám ale nestačí, musíme budovat nové, roz?iřovat a regulovat stávající. To ale zdaleka není v?e, na?e prostředí je vedle těchto ?klasických cest? protkáno je?tě hust?í sítí cest virtuálních, potrubních, optických a tak dále. Dnes u? bychom nepochodili s tvrzením, ?e v?echny cesty vedou do Říma. Ne v?dy tomu tak ale bylo.

Připomínat vznik obchodních cest spolu s rozvojem obchodu v eneolitu, nebo dokonce migračních tras na?ich pradávných předků by bylo jistě zajímavé, ale nemusíme se vydávat v čase tisíce let nazpět, stačí nám stovky let a zamyslet se nad cestami středověkými a novověkými.

Cesty, nehledě na jejich charakter byly v?dy spojnicemi lidských sídel, správních center a my?lenkovými a informačními kanály. Na kři?ovatkách vznikla města, po cestách se pohybovali obchodníci, poutníci i pasáci dobytka, ale také lapkové, vojenské oddíly a ji? zmiňované informace, a? ji? je nesli poslové nebo lidové ústní podání.

Samozřejmě nejdokonalej?í komunikační infrastrukturu bychom v období středověku a novověku nalezli na jihu Evropy, ale i střední Evropa se mohla pochlubit systémem dálkových tras i lokálních cest a pě?in. Dálkové trasy pokud to poměry dovolovaly probíhaly po hřbetech nebo temenech vý?in a spojovali hlavní centra krajů, zemí a oblastí, přičem? men?ím vesnicím, jako byl zcela bezpochyby i ná? ?ebětín, se vyhýbaly. Zvlá?tě oblast ji?ní Moravy byla ji? od raného středověku vyu?ívána pro mezinárodní obchod, co? dosvědčují například Jantarová či Trstenická stezka. V ji?ních Čechách to je pak dodnes velmi populární Solná stezka a řada dal?ích.

Vedle toho byla krajina zvrásněna cestami, jimi? byly propojeny sousední osady a tyto osady dále se správním střediskem ? tvrzí nebo hradem místního feudála. Řádově ní?e stály cesty slou?ící přímo osadě, zvlá?tě při obdělávání polí nebo svozu stavebního dřeva.

Dodnes je česká i moravská krajina tvořena drobnými sakrálními a lidovými objekty. Příkladem je smírčí kří? u Veveří, nejrůzněj?í bo?í muka a kapličky (?ebětín ? silnice směr Ostrovačice nebo Bystrc). Tyto objekty jsou dodnes svědectvím o místních komunikacích a o jejich významu po stránce duchovní a informační. Tyto objekty vyrůstaly na kři?ovatkách nebo na vyvý?ených místech, často příhodných k odpočinku. Problematika středověkých a raně novověkých cest právě vesnického charakteru je stále je?tě minimálně probádána, co? je dáno jednak zoufalým nedostatkem písemných pramenů a také významnými přírodními i lidskými zásahy, tak?e i povrchový průzkum je značně omezen.

Jak takové men?í spojovací cesty vypadaly? Byly budovány s ohledem na tehdej?í způsob dopravy, byly připraveny pro jízdu povozem, samozřejmě pro pě?í chůzi, splňovaly i nároky na jízdu koňmo, ale i pro vyhánění dobytka na pastvu. Co se týče ?vesnických cest? měly zpravidla jen místní charakter stejně jako polní a lesní cesty. Mohly ale slou?it i jako zkratky k sousedním osadám. Spojovací cesty mezi osadami nebyly ani zdaleka v?dy přímé a nejkrat?í.

Do jejich reliéfu promlouval zejména vý?kový charakter krajiny. Maximálně se vyhýbaly prudkým svahům a str?ím. O jejich stav ?pečovali? poddaní, tím, ?e navá?ely v rámci svých občasných robotních povinností kamení nebo kladli hatě v močálových oblastech. Zajímavé je opatření, které ve svém majestátu nařídil Karel V a týkal se lesních cest. Z bezpečnostních důvodů měl být po obou stranách cesty vykácen pás lesa, aby povoz nemohl být znenadání napaden lupiči, kterých v neklidných dobách středověku a později husitských bouří bylo více ne? by si kdokoliv přál. Vykácené pásy lesa měly být ?iroké na hod kamenem.

Udr?ování men?ích polních cest bylo v zájmu poddaných, zejména pokud ?lo o lesní či polní cesty. Vzhledem k tomu, ?e naprostá vět?ina lesů nále?ela vrchnosti, dbala právě vrchnost o budování a údr?bu lesních cest. Pokud v průběhu let byla například pustá pole pokryta lesem, nepou?ívané cesty zanikly v lesním porostu a zachovaly se z nich jen tě?ko rozeznatelné ?labovité stopy. Jiné, které během času, jak se měnily generace porostu doslou?ily a byly nahrazeny jinými.

Vývoj cest nezaznamenal výrazněj?ích změn od středověku a? do průmyslové revoluce. Mů?eme mluvit o zahu?tění komunikační sítě, o rozvoj slu?eb souvisejících s obchodem a přepravou ? zájezdní hostince, přepřahací stanice, ale i ?ibenice. Silniční sí?, tak jak jí popisuje například stabilní katastr, nebo vojenská mapování (I., II., III.) do značné míry koresponduje se stavem rozmístění cest ve středověku a raném novověku.

A? nástup průmyslové revoluce začal výrazněji promlouvat nejen do podoby měst, ale celé krajiny včetně silnic a cest. Proměna cest související s novými způsoby dopravy, jako byla zejména ?eleznice. Proměna byla dramatická a pokračuje v podstatě dodnes, zejména se dotkla polních a lesních cest, včetně cest spojujících osady. Naprostá vět?ina polních cest vzala za své po scelování zemědělské půdy a zavádění tě?ké agrotechniky. Je?tě destruktivněj?í byla tě?ební technika určená pro svoz dřeva, která zapříčinila poničení a nepou?ívání lesních cest, které velmi rychle pustnou a zarůstají. Dosavadní značně hustá sí? lesních cest je nahrazována řid?ími tahy ?tětovanými, asfaltovanými, jednodu?e uzpůsobených pro provoz motorizovanými tě?ebními a transportními prostředky.

A jak vypadala situace v ?ebětíně? ?ebětín je poprvé připomínán ji? k roku 1235. A? do poloviny 19. století byla obec tvořena třemi částmi a ty samozřejmě byly spolu propojeny řadou cest a pě?in. Jak dokazují některé případy starých mapových děl zůstala převá?ná část místních komunikací zachována dodnes. U některých se pozměnila jejich důle?itost, ale hlavně men?í cesty polní a lesní u? dnes tě?ko vystopujeme, to v?ak v ?ádném případě neplatí beze zbytku.

Ačkoliv převá?ná část dávné sítě cest ji? zanikla a nezbylo po ní stopy, mů?e pozorný turista nalézt řadu pozůstatků cest, zejména úvozních. Často nevědomky překračujeme v lese nebo různé rokle, pozorujeme, jak stromy rostou jakoby v aleji a ani si neuvědomíme, ?e právě tudy mohli lidé v dávných dobách na svých poutích potkávat povozy s řemeslnými výrobky, ?ztracené existence?, které ?li odnikud nikam.

Málokdo si uvědomí co práce stálo lidi, aby udr?eli cestu sjízdnou, aby jí nepohltil les. Mnoho cest je vyu?íváno dodnes, jen se změnil jejich povrch a často se roz?ířili. Přesto bychom si měli vá?it pozůstatků lidského konání, neměli bychom se upínat pouze na nákladně udr?ované architektonické památky, ale svou úctu bychom měli projevovat právě i spojnicím lidských sídel osudů a ?ivot.

Stanislav Mě??an

(mapový materiál převzat z oldmaps.geolab.cz)

Související články:
Z historie ?ebětínské ?koly (20.09.2006)
Boj o českou ?kolu v Rudolfově 1882 - 1929 (15.07.2005)

( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 448 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převá?ně z kraje

-Jihočeský kraj
1938 (1938 hl.)
-Středočeský kraj
1576 (1576 hl.)
-Západočeský kraj
1534 (1534 hl.)
-Zlínský kraj
1530 (1530 hl.)
-Jihomoravský kraj
1507 (1507 hl.)
-Vysočina kraj
1498 (1498 hl.)
-jiný kraj
1349 (1349 hl.)

Celkem hlasovalo: 10932


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.