phpRS

Dnešní datum: 14. 07. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Roz?ířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský ?achový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKun?ak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napi? nám

* Poutní místa na pomezí ji?ních Čech a Horních Rakous. Die Wallfahrtsorten im südböhmisch - oberösterreichischen Grenzgebiet
Vydáno dne 12. 11. 2005 (9386 přečtení)

V periodiku českobudějovické diecéze Setkání č. 3 z roku 2002 jsme nav?tívili vybraná poutní místa na česko-rakouském pomezí, zejména v regionu Novohradska, Vitorazska a na rakouské straně tzv. Waldviertlu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Tentokrát budeme putovat do nám blízké oblasti, le?ící v nejseverněj?í části tzv. Mühlviertlu v Horních Rakousích, a to podél státní hranice, zhruba pod vodní nádr?í Lipno. Po stránce církevní správy patří v?echny ní?e uvedené rakouské lokality do linecké diecéze. Krajina zde je kopcovitá a má výrazně venkovský charakter.

Snad ka?dý Jihočech zná Svatý Kámen u Rychnova nad Mal?í a alespoň jednou jej nav?tívil. Toto staroslavné poutní místo s kostelem Panny Marie Sně?né a zvlá?tní kaplí postavenou nad balvany le?í na české straně při hranici s Rakouskem a mohlo být obnoveno a? po roce 1989. V letech 1945-1946 byli původní obyvatelé německé národnosti z ji?ních Čech odsunuti a o několik let nato se pohraničí ocitlo za drátěnými ploty. Pod hrozbou zastřelení se na několik desetiletí stalo bě?ným občanům nepřístupným. Zatímco rakouská strana ?ila dál svým ?ivotem, české pohraničí postupně odumíralo, obce i kostely byly devastovány. Odsunutí obyvatelé v Rakousku se často vraceli co nejblí?e ke svým původním domovům. Mezi nimi také rodina Ludwiga Sturanyho (který býval hostinským na Svatém Kameni) shlí?ela přes hranici z kopce na Svatý Kámen u Rychnova nad Mal?í, jen? byl v dálce vidět. Skupina nad?ených lidí okolo této rodiny pak realizovala svoji my?lenku, toti? postavit kapli v místech, odkud je na ztracené poutní místo vidět. Na návr?í zvaném Hiltschnerberg, těsně za hraničním přechodem Dolní Dvoři?tě ? Wullowitz, se podařilo postavit kostelík Maria Schnee (Panny Marie Sně?né), jeho? některé prvky připomínají původní poutní svatyni. Je to zejména vě? s charakteristickou cibulí, oltářní obraz Panny Marie Sně?né na kameni, či kaple Zjevení se sochou Madony s Je?í?kem, sedící na balvanu. Také nápis nad vchodem je stejný, toti? ?Mein liebes Kind, wo gehst du hin? Weisst nicht, dass ich deine Mutter bin? Ich liebe dich herzinniglich, daher steh still und grüsse mich? (?Mé milé dítě, kam kráčí?? Neví?, ?e jsem tvoje matka? Ze srdce tě miluji, proto ti?e stůj a pozdrav mne?). Nový kostelík byl stavěn v letech 1983-84 a posvětil jej na svátek Panny Marie Sně?né opat Florian Pröll ze Schläglu. Patří do farnosti Leopoldschlag, městečka rozlo?eného v kotlině mezi vysokými kopci. Kromě farního kostela sv. Jiří stojí za pozornost i malé náměstí s trojbokým souso?ím sv. Jana Nepomuckého, stejného typu pozdně barokního pomníku se sochami světců, jako (dnes zničené) souso?í v zaniklém městečku Cetviny na české straně, asi 5 km severovýchodně odtud.

Při na?í cestě směrem na Freistadt mů?eme nedaleko farní obce Rainbach im Mühlkreis nav?tívit malé poutní místo Hl. Berg (Svatý Kopec) s lesní kří?ovou cestou, zakončenou kapličkou Panny Marie Bolestné. Ta zde stála ji? v 17. století, kří?ová cesta přibyla a? později. Od Heiligenbergu je vidět panorama obce Rainbach s poměrně velkým kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Středověké město Freistadt (asi 7000 obyvatel) má pozoruhodně dochované městské opevnění, jeho? součástí jsou česká a Linecká brána. V historickém centru stojí pozdně gotická trojlodní bazilika sv. Kateřiny, gotický ?pitální kostelík Panny Marie Pomocné (Mariahilf), gotický kostel sv. Jana na Linecké silnici a bývalá kaple sv. Ducha (profanovaná přestavbou na dům čp. 100). Asi 5 km západně od města se nachází obec St. Peter s kostelem stejného titulu a kaplí sv. Kří?e na Kalvárii, k ní? vede kří?ová cesta. Asi 6 km západně od Frestadtu le?í nenápadná obec Waldburg, kde se v tamním kostelíku sv. Maří Magdalény dochovaly tři pozdně gotické oltáře.

Velmi pěknou kří?ovou cestou v krajině a poutní kaplí sv. Kří?e se mů?e pochlubit městečko Schenkenfelden, asi 7 km západně od Waldburgu, směrem na Bad Leonfelden. Některé kaple se skupinami dřevěných polychromovaných soch se podobají pa?ijovým zastavením v Římově. Kří?ová cesta vede z městečka na zalesněné návr?í, kde je zakončena barokní kaplí sv. Kří?e, kaplí Bo?ího hrobu, kaplí sv. Heleny a kaplí sv. Jakuba s pramenem. Proto?e v době josefinismu tu byl zřízen hřbitov, je původní výrazně poutní charakter tohoto areálu poněkud setřen. Kalvárii nechal dle svého slibu vystavět schenkenfeldenský rodák, svob. pán Johann Georg Harucker, který se jako důstojník zúčastnil válek s Turky. Velká ústřední osmiboká centrální kaple je dílem známého lineckého stavitele Johanna Michaela Prunnera z let 1712-13; uvnitř je umístěna sochařská skupina Ukři?ování. Ostatní kaple a zastavení kří?ové cesty vznikly a? později, do druhé poloviny 18. století. My?lenky nás zanesou do vlasti; kromě Římova si vzpomeňme na některé dal?í, kdysi známé jihočeské Kalvárie, jako např. v Českém Krumlově nebo v Česticích.

Nedaleko hraničního přechodu Studánky-Weigetschlag ji?ně pod Vy??ím Brodem le?í asi čtyřtisícové město Bad Leonfelden. Jak ji? název napovídá, jedná se o lázeňské město, vyu?ívající léčivé účinky ra?eliny. Také zde nalezneme pěkné barokní poutní místo. Necelý kilometr od výrazného gotického farního kostela sv. Bartoloměje stojí poutní kostel Maria Schutz in Bründl. Původně tu roku 1686 nechal jeden tesař postavit Bo?í muka jako výraz díků za uzdravení po po?ití vody z pramene. Roku 1691 sem věnovali tři mě??ané z Leonfelden mariánský obraz z Mariazell a u Bo?ích muk pak byl v letech 1759-61 postaven kostel podporou cisterciáckého klá?tera ve Wilheringu. Namísto mariánského obrazu začala být uctívána so?ka Madony s Je?í?kem nazývaná Maria Schutz. Kostel při prameni léčivé vody hojně nav?těvovali věřící, ba ani poutníci směřující z Horních Rakous na Svatý Kámen nelitovali zacházky a zastavili se v Maria Schutz beim Bründl. Roku 1778, těsně před josefinskými restrikcemi bylo započato s výstavbou vět?ího kostela; nařízením z roku 1783 v?ak muselo být poutní místo zavřeno. Av?ak ji? po třech letech bylo znovu zpřístupněno (namísto něj do?lo ke zru?ení kostela sv. Josefa ve městě) a stavba díky úsilí zbo?ných lidí a cisterciáků z Wilheringu pokračovala a? do roku 1792. Tak získalo poutní místo dne?ní podobu. Zajímavostí jsou původní kamenná Bo?í muka, umístěná dnes za hlavním oltářem, i pramen, který vytéká do ka?ničky přímo u oltáře. Pro církevní dějiny ji?ních Čech má také význam skutečnost, ?e od roku 1975 slou?il tento poutní kostel zároveň jako nábo?enský památník a místo bohoslu?eb vyhnaných německých obyvatel z Vy??ího Brodu a přifařených obcí, kteří sem umístili kopii obrazu Madony Vy?ebrodské. Posvětil ji P. Maurus Sonnberger, převor cisterciáckého klá?tera v Reinu u Grazu, s ním? byla za komunistické totality vy?ebrodská komunita v emigraci spojena.

Pokračujeme-li dále na západ, zastavíme se u malého hraničního přechodu Přední Výtoň-Guglwald. Těsně u státní hranice, v Guglwaldu spatříme v areálu postmoderně stylizovaného hotelu Pamětní kapli, Gedächtniskapelle, která od roku 1975 slou?í jako pietní místo vysídlených obyvatel ?umavy; jedná se o farnosti Frymburk, Přední Výtoň, Vy??í Brod s filiálními kostely v Loučovicích, dále Kapličky a Mal?ín. Kaple původně pochází z roku 1804 a byla nazývána Francouzská nebo té? Baumannova kaple. V parčíku je vystaveno několik stavebního fragmentů ze zbořeného kostela sv. Jana a Pavla z nedaleké zaniklé jihočeské vsi Kapličky.

Asi 5 km ji?ně od Guglwaldu je na zalesněném kopci ukryto krásné poutní místo zvané Maria Rast či Waldkreuzkapelle. Patří do katastru obce Helfenberg. Na zalesněném kopci (733 m) spatříme stopy prehistorického (keltského?) kultovního místa, jeho? součástí byly balvany s charakteristickými mísovými prohlubněmi. Tak jako mnoho jiných pohanských posvátných míst, bylo také toto později pokřes?an?těno a opředeno pověstí, v tomto případě o odpočinku Panny Marie s Je?í?kem na útěku svaté Rodiny do Egypta. Dnes zde stojí poměrně dlouhý kamenný kostelík Bolestné Panny Marie, postavený v letech 1850-63 v místech, kde původně stál jen dřevěný kří? a později kaple. Úcta k této lokalitě byla ?ivena několika případy uzdravení po po?ití vody ze zdej?ího pramene. K presbytáři kostelíka přiléhá zvlá?tní kaple, v ní? spatříme kultovní kámen s prohlubněmi. Dal?í podobný kámen se nachází v lese při pě?ině k dřevěné kapli nad zázračným pramenem (?Heilige Wasser?); tento kámen je nazýván ?Einsiedlerstein? a souvisí s historickou skutečností, ?e tu při poutní kapli ?il v době barokní poustevník. Podobné balvany, opředené pověstmi, známe i z jihočeského prostředí (např. Svatý Kámen, Maria Rast u V. Brodu, Ole?nice, Slavče a dal?í). Ke kapli vedou dvě kří?ové cesty s kamennými zastaveními, jedna od západu z Waldhäuseru, druhá od jihu ze Sägerwerku. Maria Rast u Helfenbergu je dodnes oblíbeným poutním místem, slou?í se zde poutní m?e svaté a od května do října se zde lidé ka?dou neděli odpoledne společně modlí Rů?enec.

Dal?í, ov?em podstatně méně významné místo s poutní tradicí a s názvem Maria Rast le?í v kopcovité a bohatě členěné horské krajině asi 10 km jihozápadním směrem v katastru obce Hollerberg ve farnosti St. Peter am Wimberg. Na zalesněném kopci (675 m) stojí filiální kostelík sv. Jiří, původně postavený roku 1462 Urbanem z Holerbergu. Podle pověsti kostel zalo?ila hraběnka, která se vyléčila z nespavosti. Ve svahu kopce se ukazuje skalka s otvory, nazývaná Teufelstein. Pod ní vyvěrá pramen, který vytéká také v nové, ne příli? vkusně zřízené umělé jeskyňce (z roku 2005) ve dvoře domu u cesty. V těsné blízkosti stojí také men?í jednoduchá barokní kaple se sochou Piety, zvaná Maria Rast.

Jedním z hlavním poutních míst oblasti rakouské strany ?umavy je Maria Trost bei Rohrbach, dříve nav?těvované i poutníky z ji?ních Čech, např. a? z Novohradska. Na výrazném kopci nad malým okresním městem Rohrbach (2000 obyvatel) stával kdysi hrad. Právě na jeho místě dnes stojí poutní kostel Narození Panny Marie s titulem ?Maria Trost? (Maria Utě?itelka). Nechal jej postavit v letech 1645-55 hrabě Theodorich Rödern dle slibu jako poděkování za to, ?e jeho panství a kraj zůstaly uchráněny řádění ?védských vojsk za třicetileté války. Podle legendy hraběcí rodina a duchovní správce zvolili titul kostela losováním, kdy? třikrát za sebou byl na lístku vyta?en název ?Maria Trost? (u nás má tento titul poutní kostel v Dobré Vodě u Nových Hradů). V kostele je uctívána raně barokní oblékaná socha Madony s Je?í?kem v ?ivotní velikosti a úctě se tě?í i obraz Madony ?Maria Trost?, který roku 1688 hrabě Rödern zachránil před Turky při dobývání pevnosti Székesféhervár. Kromě poutního kostela patří do areálu té? kří?ová cesta vedoucí lesem ke kapli Bo?ího hrobu, barokní kaple Panny Marie Pomocné, kaple Panny Marie Sně?né a kaple Panny Marie Lurdské s tzv. Ďáblovým kamenem. Podle pověsti se v Lurdské kapli zachránila marnivá dívka, která chodila tančit i v době adventu a rouhala se, kdy? ji matka nechtěla pustit. Při tanci se pak v jednom hostinci seznámila s myslivcem, který ji při cestě domů na Rohrbachberg pronásledoval. Dívka v nejvy??í úzkosti vběhla do kaple a úpěnlivě se modlila. Myslivec se na prahu kaple proměnil v ďábla, vztekle zadupal a nakonec zmizel. V kamenné desce před kaplí se dodnes ukazují ?otisky? jeho kopyt. Poutní místo Maria Trost u Rohrbachu slaví v leto?ním roce 350. výročí vzniku kostela. V samotném městě stojí veliký farní kostel sv. Jakuba s vysokou vě?í.

Dal?ím poutním místem, kam a? do začátku 20. století neváhali podniknout cestu ani jihoče?tí katolíci německé národnosti, bylo Maria Pötsch ve farnosti Altenfelden, asi 15 km ji?ně od Rohrbachu. Nevelký historizující kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v lese při prameni vody s léčivou pověstí. U počátku tohoto poutního místa byla prostá selka Magdaléna Gahleitnerová z blízkého Oberfeuchtenbachu, která roku 1793 na?la při hrabání sena v trávě malý obrázek, rytinu milostného obrazu Maria Pötsch. Originál, řeckokatolická ikona, je uctíván v dómu sv. ?těpána ve Vídni (kult obrazu v?ak začíná v obci Pócs v Maďarsku, odtud název Maria Pócs nebo německy Maria Pötsch). Po nějakém čase byl obrázek zavě?en na strom u pramene, pak pro jeho ochranu postavena kaplička a v souvislosti s mno?stvím poutníků nakonec roku 1875 kostel. Také sem, do této lesní samoty, vede kří?ová cesta s kamennými sloupky.

Konečně je třeba zastavit se v starobylém premonstrátském klá?teře ve Schläglu, le?ícím asi 10 km severně od Rohrbachu a jen asi 5 km západně od Svatého Tomá?e u Lipenské přehrady v údolí řeky Mühl. Tento klá?ter měl po staletí bohaté kontakty s premonstráty v Čechách, Če?i jej nazývali Drkolná. Klá?ter zalo?il před rokem 1204 Chalhoch z Falken?tejna původně pro cisterciáky, ale ji? roku 1218 sem přicházejí premonstráti z Milevska v Čechách. Klá?ter také poničili husité. Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie je mohutná trojlodní bazilika. V klá?terní galerii patří k nejstar?ím a nejvzácněj?ím obrazům desková malba Panny Marie Budějovické (?Ährenkleidmadonna?), z 2. čtvrti 15. století, gotická kopie prototypu, který se nachází v Českých Budějovicích. Malým poutním místem byl i hřbitovní kostelík naproti klá?teru nazývaný Maria-Anger, původně ze 12. století, v něm? je na hlavním oltáři socha Madony s rozepjatýma rukama z roku 1857 (původní Madona, uctívaná roku 1626 se ztratila). Schlägl je dnes spojen s třítisícovým městečkem Aigen, v jeho? blízkosti se nachází poutní kaple Kalvárie z 2. poloviny 17. století.

Nejbli??ím hraničním přechodem ze Schläglu je Zadní Zvonková-Schöneben. V hlubokých lesích asi 2 km severně od Schöneben si roku 1962 postavili původní němečtí obyvatelé ji?ních Čech kostelík Panny Marie na útěku do Egypta (Heimatvertriebenenkirche). V kostelíku umístili kopie obrazů Panny Marie ze svých drahých, ale nedostupných poutních míst, z Dobré Vody u Nových Hradů a z Dobré Vody u Horní Plané. Díky Bohu, ?e jsou dnes po?umavská poutní místa otevřena těm, kteří je milují, pečují o ně a čerpají z nich milosti .

Sledujeme-li na?e putování soubě?ně na české straně, pak přibli?ně ve směru od východu k západu míjíme malé poutní místo Cetviny s Farskou a Lurdskou kaplí a kří?ovou cestou, dále ji? zmíněný proslulý Svatý Kámen u Rychnova nad Mal?í, v době komunistického re?imu značně poničený Herrnlesbrunn u Ro?mberka nad Vltavou s poutní kaplí Bolestné Panny Marie a sv. Anny, té? s kří?ovou cestou; půvabné lesní místo Maria Rast u Vy??ího Brodu s kří?ovou cestou, Mal?ín s kaplí Panny Marie Pomocné na skalnatém ostrohu, Frymburk s kaplí Hohe Marter rovně? s kří?ovou cestou, a konečně Horní Planou s barokním kostelíkem Bolestné Panny Marie na Dobré Vodě.

Vnímavý cestovatel, vracející se přes hranici do Čech poci?uje zvlá?? kontrastně rozdíl mezi českou a rakouskou stranou jednoho a tého? regionu, jen? má kromě geografických podmínek i dlouhou společnou historii. Znovu a znovu se vrací smutek z duchovně zdevastovaného pásu jihočeského pohraničí, po přírodní stránce ov?em kouzelného. Jenom?e k opravdové kráse patří i krása du?e. A du?i určitého území tvoří lidé. Při na?em cestování k ji?ním sousedům si jistě pov?imneme, ?e na začátku rakouských obcí bývají bě?ně tabule s časem konání nedělní m?e svaté. K poutním místům, je? jsou příchozím přístupná a dýchají ??ivotem?, vedou ukazatele od hlavních silnic. Kostely a kaple jsou tu přirozenou součástí společnosti. I pozdrav ?Grüss Gott!? (?Pozdrav Bůh!?), jím? Raku?ané zdraví, je křes?anský. V?ude kam se podíváme, poci?ujeme, ?e místní kulturu tvořila katolická tradice. Je po?ehnáním pro tuto zemi, a? si toho je vědoma, či ne, a? jsou na to její obyvatelé hrdí či se proti tomu jiní vzpírají. České pohraničí i dnes, po 15 letech od pádu ??elezné opony?, poskytuje obraz vykořenění. I přes to, ?e se některé památky opravují, je tu stále přítomen tísnivý pocit odcizení a totální absence duchovního základu. Třeba?e se po roce 1989 tento region naplno otevřel turistickému ruchu a potkáváme zde ji? zástupy lidí, je rozdíl s rakouským protěj?kem propastný. Rozdíl mezi kontinuálně osídlenou a moudře obhospodařovanou krajinou a mezi krajinou vykořeněnou. Rozdíl mezi usedlým venkovanem, jeho? rod zde ?ije 300-400 let a mezi cykloturistou či vodákem, jen? se sem přijí?dí rekreovat. Zde není koho se zeptat, zde toti? není nikoho, kdo opravdu zná svůj domov. Nedozvíme se nic více, ne? co nám turistické návěsti nabídnou. Mohli bychom to nazvat ?ztrátou paměti?. Je to něco tak podstatného, co nelze ničím nahradit.

Text a foto Jiří Černý

(Tento článek vy?el v periodiku českobudějovické diecéze Setkání č. 3, 2005, s. 6-7).

Ilustrace: 1. Poutní kostel Panny Marie Sně?né u Leopoldschlagu. 2. Kří?ová cesta u Schenkenfelden. 3. Poutní kostel Maria Bründl v Bad Leonfelden. 4. Poustevnický kámen u Helfenbergu. 5. Poutní kostel Maria Trost u Rohrbachu. 6. Kostelík vysídlených u Schöneben

Související články:
LOCUS PERENNIS (28.05.2005)
Madona z Rudolfova (25.04.2005)
Rudolfov - Veska. Kaple Nejsvětěj?í Trojice na Vesce

(22.04.2005)


( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převá?ně z kraje

-Jihočeský kraj
1938 (1938 hl.)
-Středočeský kraj
1576 (1576 hl.)
-Západočeský kraj
1534 (1534 hl.)
-Zlínský kraj
1530 (1530 hl.)
-Jihomoravský kraj
1507 (1507 hl.)
-Vysočina kraj
1498 (1498 hl.)
-jiný kraj
1349 (1349 hl.)

Celkem hlasovalo: 10932


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.