phpRS

Dnešní datum: 18. 01. 2018   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Rozšířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský šachový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKunžak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napiš nám

* LOCUS PERENNIS
Vydáno dne 28. 05. 2005 (5688 přečtení)

Řada lidí má nevýrazné povědomí o tzv. Věčném místě. Tato lokalita se nachází v západní části katastru města Lišova, v blízkosti odpočívadel při silnici na Třeboň. Na mýtině v lese se nachází pomník v podobě obelisku s latinským nápisem: LOCUS PERENNIS diligentisimae cumlibella librationis quas estin Austria st Hungaria confecta cum mensura graduum meridionalium et parallerorum quam Europeam vocant ersetum. MDCCCLXXXIX, volně v překladu: Stálé místo velmi pečlivého nivelačního měření, které bylo uskutečněno v Rakousku a Uhrách, s určením délek poledníkových a rovnoběžníkových stupňů, které nazývají evropským. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších technických památek regionu s celostátním a celoevropským významem. O co se tedy vlastně jedná si povíme dále

V poslední čtvrtině 19. století – 1872 – 1896 zaměřoval a budoval Vojenský zeměpisný ústav rakousko – uherského mocnářství síť základních výškových bodů potřebnou pro co nejpreciznější mapování. Tento projekt, jak poznamenává P. Vyskočil, probíhal téměř souběžně s triangulací evropského stupňového měření, které bylo iniciováno právě Rakouskem a Německem. A právě jedním ze sedmi základních nivelačních bodů Rakousko – Uherska se stal i ten lišovský. Z geomorfologického hlediska je umístěn na Lišovském prahu nad Rudolfovským zlomem, který od sebe „odděluje“ dvě jihočeské pánve – Českobudějovickou a Třeboňskou. Z hlediska tektonické stability ne na zrovna nejvýhodnějším místě, ale to je rakouští zeměměřiči ve své době ještě nemohli tušit.

Z původních sedmi rakousko – uherských základních nivelačních bodů (ZNB) se na území dnešní České republiky nalézá právě jen ZNB Lišov. Po Velké válce byla nivelační síť zdokonalována a zahušťována (na území ‚ČSR a ČSSR – 22 ZNB), tak že dnes má ČR dvanáct základních nivelačních bodů, přičemž Lišov má označení ZNB I. a je označován za Mekku všech českých geometrů a geodetů. Přesto dnes hlavní nivelační bod republiky nenajdete v Lišově, ale jak uvádí Vyskočil na nově vybudované soustavě – Pecný (ZNB XII.)

Jak ve svém pojednání popisuje Pavel Vyskočil, byl základní nivelační bod Lišov vybudován tak, že v neporušené skále byla vyhlazena ploška 15 x 15 cm. Uvedená ploška je překryta základnou pomníku, který je dutý (dutina 15 x 15 cm). Tento otvor je pak znovu překryt hranolovitým obeliskem betonem připevněným k tělesu základny. Pro běžná měření slouží kolem bodu rozmístěný sytém stabilizací (kovové značky). Pokud má být bod připojen k nivelační síti je nutné odsunout krycí obelisk (jen s povolením Zeměměřičského úřadu v Praze). Pro tuto příležitost je v něm uložena schránka obsahující dobové písemnosti (potravinové lístky z Protektorátu, noviny z roku 1947 a 1969, kdy byl bod naposledy napojen na síť) a pamětní listiny s podpisy účastníků měření.

Locus Perennis dříve nestával v relativně upraveném a příjemném prostředí tak jako dnes. Po roce 1918byl pomník v zuboženém stavu, neboť se nacházel přímo v kamenolomu (dodnes v krajině velmi dobře čitelný), čněl nad 2 – 3 metry hlubokou jámou , která byla navíc zatopena vodou. Teprve v roce 1968, kdy byl založen geodynamický polygon Lišov, byla provedena sanace bodu a jeho okolí. Jámy byly zavezeny a koncem 20. století proběhla v okolí parková úprava i s vybudováním místa pro odpočinek.

ZNB Lišov – významná technická památka, jejíž význam přesahuje hranice ČR a střední Evropy je dnes Chráněným územím geodetického bodu. Každý návštěvník by na to měl pamatovat a podle toho se v tak jedinečné lokalitě chovat.

V článku byly využity práce Pavla Vyskočila: Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí, otištěném v časopise Zeměměřič z dubna 2005; a Jana Ratibořského: Zeměměřické památky v ČR (díl 1.) - Jihočeský kraj, otištěném také v časopise Zeměměřič 8./9. 2004. Obrazový materiál pochází z archivu autora a Zeměměřičského úřadu.

Stanislav Měšťan


( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převážně z kraje

-Jihočeský kraj
1751 (1751 hl.)
-Středočeský kraj
1437 (1437 hl.)
-Západočeský kraj
1416 (1416 hl.)
-Zlínský kraj
1409 (1409 hl.)
-Jihomoravský kraj
1384 (1384 hl.)
-Vysočina kraj
1380 (1380 hl.)
-jiný kraj
1266 (1266 hl.)

Celkem hlasovalo: 10043


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.