Slavnostní otevření zříceniny hradu Vítkův Kámen
Autor: Stanislav Měšťan <mestanovi.brno(at)volny.cz>, Téma: Aktuálně, Vydáno dne: 18. 07. 2005



Sobota 9. července byla dlouho očekávaným dnem pro mnoho lidí, kterým není lhostejný osud našich památek, turistů, kteří poznávají nejkrásnější zákoutí naší vlasti a pro mnoho lidí, kterým něco říká Vítkův Kámen nebo také Vítkův Hrádek Toho dne byla slavnostně veřejnosti představena zdařilá záchrana hradu. Stalo se tak zejména zásluhou velmi aktivního Občanského sdružení Vítkův Hrádek.

Toto sdružení usiluje o zajištění a uchování stávajícího stavu zříceniny hradu a umožnění jeho důstojného zpřístupnění široké veřejnosti jako významné kulturní památky. S naplněním těchto cílů byla spojena celá řada dalších aktivit nejen kulturního a společenského rázu. Členové sdružení, jejich sympatizanti spolu s rakouskými kolegy ze sdružení Kulturverein Piberstein a Spolkem Adalbert Stifter Centrum a mnoha dalšími přistoupili k záchraně a částečné rekonstrukci hradu nanejvýš zodpovědně a profesionálně. Zpřístupnění významné kulturní památky nacházející se v příhraniční oblasti Přední Výtoně předcházel stavebně technický a statický průzkum, stavebně historický průzkum (provádění jedním z našich nejuznávanějších kastelologů T. Durdíkem), vypracování studie na využití areálu, propagace spolku, lokality a záměru, náročná jednání s investory a sponzory, pořádání kulturních akcí a administrativa spojená s žádostmi o granty a dotace včetně Ministerstva kultury ČR a EU/Phare CBC.

Jakýmsi vyvrcholením prací na Vítkově Kameni měla být obnova a zajištění hlavní věže a vybudování atraktivní vyhlídky (kterou již v 50. letech minulého století postavili příslušníci čs. Armády, ovšem ke zcela jiným účelům) na vrcholu hradu. To vše mělo být zrealizováno k červenci roku 2005 tak, aby obnovená a zpřístupněná zřícenina, spolu s kulturním představením veřejnosti byla zapojena do řady oslav 200. výroční narození šumavského básníka A. Stiftera

Rekonstrukce památky, jejíž počátky jsou datovány do poloviny 13. století a souvisejí s působením Vítka z Načeradce, jinak z Krumlova (1220 – 1277), se opravdu vydařila. Členové spolku byli mimo jiné motivováni značným zájmem a očekáváním široké veřejnosti nejen z oblasti Lipna, ale celých Jižních Čech, Horních Rakous a širšího okolí. O velikém zájmu veřejnosti se mohli mnozí přesvědčit na slavnostech spojených s otevřením památky. Lesní cesty jen ztěží zvládaly nápor pěších i motorizovaných návštěvníků. Obdobnou invazi hrad nezažil ani za husitských válek ani o dvě stě let později v průběhu třicetileté války, kdy byl v zájmu obou znesvářených stran. Slavnostnímu otevření přálo i počasí, kdy uprostřed deštivého víkendu , zalilo v sobotu šumavské kopce i údolí teplé letní sluneční paprsky. Na slavnostech se představily nejrůznější šermířské, kejklířské a divadelní jako i taneční a pěvecké folklorní soubory. Vše bylo příjemně doplněno stánky s nejrůznějším „tematickým“ a stylovým občerstvením (ovšem také za stylové a „tematické“ ceny). V rámci tak významného dne byl otevřen i kostel Božího těla z roku 1252 v nedalekém Svatém Tomáši. O dopravu se staraly i autobusy a Policie ČR.

Dobrá věc se podařila a byla korunována vydařenou slavností. Členům Občanského sdružení Vítkův Hrádek a všem zainteresovaným nezbývá než co nejpokorněji poděkovat a popřát úspěch v další činnosti za to, že nám všem navrátili kulturní památku, které hrozil bezprostřední zánik. A navíc nám umožnili nadále navštěvovat místo odkud je jeden z nejúchvatnějších pohledů na Lipensko, šumavské kopce a v dálce na jihu majestátní Alpy.

(příště možná něco o historii a stavebním vývoji hradu Vítkův Hrádek)

Stanislav Měšťan (c)