| Hlavní menu |  |
| Vyhledávání | |
| Informace | |
|
 Z historie ?ebětínské ?koly
Vydáno dne 20. 09. 2006 (3624 přečtení)
 I kdy? o konkrétním datu zalo?ení ?koly v ?ebětíně nemáme přímé zprávy, uvádí se, ?e ?kola tu byla zřejmě u? před 30ti letou válkou, tj. na začátku 17. století. V celé Evropě jsou počátky ?kol úzce spjaty s působením církve. Nejstar?í ?koly byly zakládány u klá?terů nebo u farních kostelů, o čem? svědčí i poloha jedné z budov ?ebětínské ?koly ? je postavena na místě ?koly původní. Farář zpravidla určoval i správce ?koly, učitele, který vyučoval katechismus, čtení, psaní a základy počtů a často se podílel i na slu?bách v kostele, např. hrál na varhany. Mezi jeho příjmy tedy patřila i jistá částka z peněz vybraných při m?ích, někdy dostával od rodičů bohat?ích ?áků ?kolné. Vliv církve na ?koly se udr?el a? do vydání zákona v 60. letech 19. století, který organizaci ?kolství předal do rukou státu a církvi ponechal jen výuku nábo?enství.
( Tisková zpráva |
Celá zpráva... |
Počet komentářů: 2651 |
Přidat komentář |
  )
Význam místních cest (středověk - dne?ek) na příkladu obce ?ebětín
Vydáno dne 08. 03. 2006 (5635 přečtení)
 Málokdo se zamyslí nad významem cest, silnic, pě?in, ale i říčních a vzdu?ných cest. V dne?ní uspěchané době jsou cesty v?ude kolem nás, stále nám ale nestačí, musíme budovat nové, roz?iřovat a regulovat stávající. To ale zdaleka není v?e, na?e prostředí je vedle těchto ?klasických cest? protkáno je?tě hust?í sítí cest virtuálních, potrubních, optických a tak dále. Dnes u? bychom nepochodili s tvrzením, ?e v?echny cesty vedou do Říma. Ne v?dy tomu tak ale bylo.
( Tisková zpráva |
Celá zpráva... |
Počet komentářů: 448 |
Přidat komentář |
)
|
| Informace | |
|
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě. |
| Anketa | |
|
Uplynulo ji? více ne? 100 let od zalo?ení Diecézního muzea v Českých Budějovicích. Jen málokdo si uvědomuje, ?e mnohá díla církevního umění, která dnes mů?eme vidět v některých expozicích státních institucí, pocházejí právě z tohoto základu. R. 1927 do?lo k ulo?ení fondu diecézního muzea v tehdej?ím Městském muzeu v Českých Budějovicích za účelem vystavení a konzervace. Stalo se tak po dohodě s podmínkou, ?e nebude dotčeno vlastnické právo a předměty zůstávají církevním majetkem. V 50. letech 20. století se několik desítek ?pičkových uměleckých děl, zejména jihočeské gotiky, dostalo do Al?ovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Mnohá z nich dnes mů?eme vidět v tamní stálé expozici. 
V posledním ?papírovém? čísle časopisu Rudolfovský Patriot se mohli čtenáři dozvědět řadu zajímavých skutečností o zámku Uherčice situovaném v nejzápadněj?í výspě ji?ní Moravy. Původně se jednalo o tvrz, která byla postupně honosně přestavěna v barokní reprezentativní ?lechtické sídlo, jeho? součástí byl jedinečný park doplněný řadou vzdu?ných altánů a skulptur. A? do období 2. světové války patřily Uherčice významnému, původně italskému, kní?ecímu rodu Collaltů. 
V periodiku českobudějovické diecéze Setkání č. 3 z roku 2002 jsme nav?tívili vybraná poutní místa na česko-rakouském pomezí, zejména v regionu Novohradska, Vitorazska a na rakouské straně tzv. Waldviertlu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Tentokrát budeme putovat do nám blízké oblasti, le?ící v nejseverněj?í části tzv. Mühlviertlu v Horních Rakousích, a to podél státní hranice, zhruba pod vodní nádr?í Lipno. Po stránce církevní správy patří v?echny ní?e uvedené rakouské lokality do linecké diecéze. Krajina zde je kopcovitá a má výrazně venkovský charakter.
Se současným děním na Vítkově Hrádku (Kameni) jste se mohli prostřednictvím Patriota stručně seznámit ji? před časem. Nyní si povězme něco o vzniku hradu v hlubokém středověku, o tom k čemu a komu slou?il.
Samotný název hradu dokládá, ?e jeho zakladatelem byl Vítek z rodu Vítkovců, s největ?í pravděpodobností Vítek z Krumlova (1220 ? 1277). Nepříli? rozlehlý hrádek slou?il jako pevnost a správní centrum panství ? součást vznikajícího ohromného dominia Vítkovců, které se nacházelo po obou stranách dne?ní česko ? rakouské hranice.