| Hlavní menu |  |
| Vyhledávání | |
| Informace | |
|
 Z historie žebětínské školy
Vydáno dne 20. 09. 2006 (3406 přečtení)
 I když o konkrétním datu založení školy v Žebětíně nemáme přímé zprávy, uvádí se, že škola tu byla zřejmě už před 30ti letou válkou, tj. na začátku 17. století. V celé Evropě jsou počátky škol úzce spjaty s působením církve. Nejstarší školy byly zakládány u klášterů nebo u farních kostelů, o čemž svědčí i poloha jedné z budov žebětínské školy – je postavena na místě školy původní. Farář zpravidla určoval i správce školy, učitele, který vyučoval katechismus, čtení, psaní a základy počtů a často se podílel i na službách v kostele, např. hrál na varhany. Mezi jeho příjmy tedy patřila i jistá částka z peněz vybraných při mších, někdy dostával od rodičů bohatších žáků školné. Vliv církve na školy se udržel až do vydání zákona v 60. letech 19. století, který organizaci školství předal do rukou státu a církvi ponechal jen výuku náboženství.
( Tisková zpráva |
Celá zpráva... |
Počet komentářů: 2651 |
Přidat komentář |
  )
Význam místních cest (středověk - dnešek) na příkladu obce Žebětín
Vydáno dne 08. 03. 2006 (5315 přečtení)
 Málokdo se zamyslí nad významem cest, silnic, pěšin, ale i říčních a vzdušných cest. V dnešní uspěchané době jsou cesty všude kolem nás, stále nám ale nestačí, musíme budovat nové, rozšiřovat a regulovat stávající. To ale zdaleka není vše, naše prostředí je vedle těchto „klasických cest“ protkáno ještě hustší sítí cest virtuálních, potrubních, optických a tak dále. Dnes už bychom nepochodili s tvrzením, že všechny cesty vedou do Říma. Ne vždy tomu tak ale bylo.
( Tisková zpráva |
Celá zpráva... |
Počet komentářů: 448 |
Přidat komentář |
)
|
| Informace | |
|
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě. |
| Anketa | |
|
Uplynulo již více než 100 let od založení Diecézního muzea v Českých Budějovicích. Jen málokdo si uvědomuje, že mnohá díla církevního umění, která dnes můžeme vidět v některých expozicích státních institucí, pocházejí právě z tohoto základu. R. 1927 došlo k uložení fondu diecézního muzea v tehdejším Městském muzeu v Českých Budějovicích za účelem vystavení a konzervace. Stalo se tak po dohodě s podmínkou, že nebude dotčeno vlastnické právo a předměty zůstávají církevním majetkem. V 50. letech 20. století se několik desítek špičkových uměleckých děl, zejména jihočeské gotiky, dostalo do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Mnohá z nich dnes můžeme vidět v tamní stálé expozici. 
V posledním „papírovém“ čísle časopisu Rudolfovský Patriot se mohli čtenáři dozvědět řadu zajímavých skutečností o zámku Uherčice situovaném v nejzápadnější výspě jižní Moravy. Původně se jednalo o tvrz, která byla postupně honosně přestavěna v barokní reprezentativní šlechtické sídlo, jehož součástí byl jedinečný park doplněný řadou vzdušných altánů a skulptur. Až do období 2. světové války patřily Uherčice významnému, původně italskému, knížecímu rodu Collaltů. 
V periodiku českobudějovické diecéze Setkání č. 3 z roku 2002 jsme navštívili vybraná poutní místa na česko-rakouském pomezí, zejména v regionu Novohradska, Vitorazska a na rakouské straně tzv. Waldviertlu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Tentokrát budeme putovat do nám blízké oblasti, ležící v nejsevernější části tzv. Mühlviertlu v Horních Rakousích, a to podél státní hranice, zhruba pod vodní nádrží Lipno. Po stránce církevní správy patří všechny níže uvedené rakouské lokality do linecké diecéze. Krajina zde je kopcovitá a má výrazně venkovský charakter.
Se současným děním na Vítkově Hrádku (Kameni) jste se mohli prostřednictvím Patriota stručně seznámit již před časem. Nyní si povězme něco o vzniku hradu v hlubokém středověku, o tom k čemu a komu sloužil.
Samotný název hradu dokládá, že jeho zakladatelem byl Vítek z rodu Vítkovců, s největší pravděpodobností Vítek z Krumlova (1220 – 1277). Nepříliš rozlehlý hrádek sloužil jako pevnost a správní centrum panství – součást vznikajícího ohromného dominia Vítkovců, které se nacházelo po obou stranách dnešní česko – rakouské hranice.