phpRS

Dnešní datum: 14. 07. 2020   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |  
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Personalizace
Roz?ířené vyhledávání

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v Super Světě!


Ubytování velkých skupinvodlitniStrmilovský ?achový klubVodní rájGambitChata v České KanaděChata u KomorníkaKun?ak v České KanaděRybářstvíRekreace v soukromíRybník KomorníkVyhlídkaUbytování ve Strmilově

  Informacekulatý roh
Rudolfovský Patriot

email: napi? nám

Aktuálně

* Informace pro redaktory.

Vydáno dne 07. 03. 2005 (2843 přečtení)

Jak se přihlásit do redakčního sytému.

Celý článek... | Autor: Vladimír Čí?ek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

* Bývalé diecézní muzeum v Českých Budějovicích
Vydáno dne 22. 03. 2008 (5225 přečtení)

Uplynulo ji? více ne? 100 let od zalo?ení Diecézního muzea v Českých Budějovicích. Jen málokdo si uvědomuje, ?e mnohá díla církevního umění, která dnes mů?eme vidět v některých expozicích státních institucí, pocházejí právě z tohoto základu. R. 1927 do?lo k ulo?ení fondu diecézního muzea v tehdej?ím Městském muzeu v Českých Budějovicích za účelem vystavení a konzervace. Stalo se tak po dohodě s podmínkou, ?e nebude dotčeno vlastnické právo a předměty zůstávají církevním majetkem. V 50. letech 20. století se několik desítek ?pičkových uměleckých děl, zejména jihočeské gotiky, dostalo do Al?ovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Mnohá z nich dnes mů?eme vidět v tamní stálé expozici.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

* Z historie ?ebětínské ?koly
Vydáno dne 20. 09. 2006 (3624 přečtení)

I kdy? o konkrétním datu zalo?ení ?koly v ?ebětíně nemáme přímé zprávy, uvádí se, ?e ?kola tu byla zřejmě u? před 30ti letou válkou, tj. na začátku 17. století. V celé Evropě jsou počátky ?kol úzce spjaty s působením církve. Nejstar?í ?koly byly zakládány u klá?terů nebo u farních kostelů, o čem? svědčí i poloha jedné z budov ?ebětínské ?koly ? je postavena na místě ?koly původní. Farář zpravidla určoval i správce ?koly, učitele, který vyučoval katechismus, čtení, psaní a základy počtů a často se podílel i na slu?bách v kostele, např. hrál na varhany. Mezi jeho příjmy tedy patřila i jistá částka z peněz vybraných při m?ích, někdy dostával od rodičů bohat?ích ?áků ?kolné. Vliv církve na ?koly se udr?el a? do vydání zákona v 60. letech 19. století, který organizaci ?kolství předal do rukou státu a církvi ponechal jen výuku nábo?enství.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 2651 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

* Vlajková loď národního programu obnovy památek volá o pomoc - zámek Uherčice
Vydáno dne 20. 04. 2006 (3035 přečtení)

V posledním ?papírovém? čísle časopisu Rudolfovský Patriot se mohli čtenáři dozvědět řadu zajímavých skutečností o zámku Uherčice situovaném v nejzápadněj?í výspě ji?ní Moravy. Původně se jednalo o tvrz, která byla postupně honosně přestavěna v barokní reprezentativní ?lechtické sídlo, jeho? součástí byl jedinečný park doplněný řadou vzdu?ných altánů a skulptur. A? do období 2. světové války patřily Uherčice významnému, původně italskému, kní?ecímu rodu Collaltů.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 7596 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

* Význam místních cest (středověk - dne?ek) na příkladu obce ?ebětín
Vydáno dne 08. 03. 2006 (5635 přečtení)

Málokdo se zamyslí nad významem cest, silnic, pě?in, ale i říčních a vzdu?ných cest. V dne?ní uspěchané době jsou cesty v?ude kolem nás, stále nám ale nestačí, musíme budovat nové, roz?iřovat a regulovat stávající. To ale zdaleka není v?e, na?e prostředí je vedle těchto ?klasických cest? protkáno je?tě hust?í sítí cest virtuálních, potrubních, optických a tak dále. Dnes u? bychom nepochodili s tvrzením, ?e v?echny cesty vedou do Říma. Ne v?dy tomu tak ale bylo.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 448 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

* Poutní místa na pomezí ji?ních Čech a Horních Rakous. Die Wallfahrtsorten im südböhmisch - oberösterreichischen Grenzgebiet
Vydáno dne 12. 11. 2005 (9386 přečtení)

V periodiku českobudějovické diecéze Setkání č. 3 z roku 2002 jsme nav?tívili vybraná poutní místa na česko-rakouském pomezí, zejména v regionu Novohradska, Vitorazska a na rakouské straně tzv. Waldviertlu ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Tentokrát budeme putovat do nám blízké oblasti, le?ící v nejseverněj?í části tzv. Mühlviertlu v Horních Rakousích, a to podél státní hranice, zhruba pod vodní nádr?í Lipno. Po stránce církevní správy patří v?echny ní?e uvedené rakouské lokality do linecké diecéze. Krajina zde je kopcovitá a má výrazně venkovský charakter.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

* Je?tě něco málo k Vítkově Kameni?
Vydáno dne 24. 09. 2005 (3095 přečtení)

Se současným děním na Vítkově Hrádku (Kameni) jste se mohli prostřednictvím Patriota stručně seznámit ji? před časem. Nyní si povězme něco o vzniku hradu v hlubokém středověku, o tom k čemu a komu slou?il. Samotný název hradu dokládá, ?e jeho zakladatelem byl Vítek z rodu Vítkovců, s největ?í pravděpodobností Vítek z Krumlova (1220 ? 1277). Nepříli? rozlehlý hrádek slou?il jako pevnost a správní centrum panství ? součást vznikajícího ohromného dominia Vítkovců, které se nacházelo po obou stranách dne?ní česko ? rakouské hranice.

( Tisková zpráva | Celá zpráva... | Počet komentářů: 53 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

index | 1-7 | následující | Celkem 18 článků

  Informacekulatý roh
Vítejte na stránkách časopisu Patriot v nové úpravě.

  Anketakulatý roh
Internetovou verzi časopisu Rudolfovský Patriot čtete převá?ně z kraje

-Jihočeský kraj
1938 (1938 hl.)
-Středočeský kraj
1576 (1576 hl.)
-Západočeský kraj
1534 (1534 hl.)
-Zlínský kraj
1530 (1530 hl.)
-Jihomoravský kraj
1507 (1507 hl.)
-Vysočina kraj
1498 (1498 hl.)
-jiný kraj
1349 (1349 hl.)

Celkem hlasovalo: 10932


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.